vzniku široké škály antropogenních i přírodních hrozeb; negativně ovlivňují
bezpečnostní prostředí a mohou zapříčinit vznik politické a bezpečnostní
nestability.
24. Konfrontace a soupeření se prosazují v nových oblastech. Dochází
k rozostřování hranic mezi mírem a konfliktem i mezi jednotlivými operačními
doménami. Z tradičních domén, jako je země, moře a vzduch, se nebezpečí
střetu rozšířilo i do kyberprostoru a vesmíru. Na kosmických datech a službách
je stále více závislá nejen naše ekonomika, ale také chod státu a zajištění
bezpečnosti občanů. Jsme zranitelnější vůči případnému narušení vesmírných
prostředků a systémů, ať už v důsledku nezodpovědného chování strategických
konkurentů, nebo vzniku kolizí překotně narůstajícího množství objektů na
oběžné dráze. V kyberprostoru útočí naši protivníci proti kritické infrastruktuře
a institucím, zmocňují se citlivých informací, ohrožují stabilitu a fungování
strategických informačních a komunikačních systémů a odcizují předměty
duševního vlastnictví. Útoky na mezinárodní energetickou a telekomunikační
infrastrukturu, včetně té podmořské, prokázaly vysokou zranitelnost těchto
instalací.
25. Oblast technologií nabývá strategické důležitosti; udržení technologického
náskoku demokratického světa má klíčový dopad na bezpečnost, zejména
v oblasti nastupujících a přelomových technologií jako je například umělá
inteligence, kvantové technologie, autonomní systémy nebo biotechnologie.
Vývoj a výroba technologií, které jsou strategicky významné pro obranný
průmysl i celou ekonomiku, jsou soustředěny do velmi malého počtu výrobních
zařízení, která se nacházejí v místech ohrožených potenciálním konfliktem
nebo přírodními katastrofami. Roste riziko spojené se závislostí na dodávkách
strategických surovin a na globálních dodavatelských řetězcích. Naši soupeři
stále více zneužívají nové technologie k narušování mezinárodního řádu
založeného na pravidlech.
Bezpečnostní hrozby a zdroje nestability
26. Rusko je největší bezprostřední i dlouhodobou přímou hrozbou evropské
bezpečnosti a mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech. Rusko usiluje
o udržení a rozšíření své sféry vlivu v Evropě i jinde ve světě politickým
a ekonomickým nátlakem i informačním a vlivovým působením, a nově také
masivním použitím vojenské síly. Za přirozenou oblast svého vlivu Rusko stále
považuje také střední Evropu. Rusko zpochybňuje právo suverénních zemí
zvolit či změnit své spojence; cíleně destabilizuje státy ve svém sousedství,
na západním Balkáně, Blízkém východě i africkém kontinentu. V souvislosti
s válkou Ruska proti Ukrajině, jeho agresivním chováním a ambicemi dochází
k výraznému nárůstu napětí v oblasti Černého a Baltského moře i v Arktidě.
12
27. Rusko využívá širokého spektra hybridního působení proti zájmům
a bezpečnosti Česka. Svými nevojenskými aktivitami usiluje o oslabení důvěry
v demokratické instituce a o destabilizaci společnosti a ekonomiky. Nedojde-li
v Rusku k zásadní a hluboké politické i společenské proměně, zůstane Rusko
hrozbou evropskému prostoru nezávisle na výsledku války na Ukrajině.
V důsledku vyčerpání konvenčním konfliktem bude Rusko pro obranu svého
velmocenského postavení stále více spoléhat na jaderné síly. Pokračuje proto
v modernizaci jaderných zbraní a jejich nosičů.
28. Čína představuje zásadní systémovou výzvu v globální perspektivě i v jejím
přímém působení vůči demokratickým zemím, včetně České republiky.
Čína stále důrazněji prosazuje své zájmy snahou o přeměnu stávajícího
mezinárodního řádu; masivně zbrojí a posiluje své vojenské schopnosti,
včetně jaderných sil. Čína provádí kyberšpionáž, usiluje o kontrolu globálního
datového provozu a využívá různých forem sociálně-ekonomického nátlaku
a dalších nástrojů hybridního působení. Čínské firmy jsou fakticky propojeny
se státem a připraveny sloužit jeho záměrům.
29. Zvyšuje se napětí mezi Čínou a někter��mi zeměmi regionu. Případný
regionální konflikt bude mít vliv na bezpečnostní situaci v Evropě, hrozí
globální vojenskou eskalací, ale i dopady na ekonomickou a technologickou
bezpečnost Česka. Rizikem jsou čínské investice do české a evropské kritické
infrastruktury, dominance v strategických dodavatelských řetězcích, kontrola
klíčových komodit a rozvoj nastupujících a přelomových technologií, zejména
umělé inteligence mimo etická pravidla a mezinárodní standardy. Čína usiluje
o změnu těchto standardů. Vede dezinformační aktivity a mění narativ, který
byl dosud v mezinárodním společenství vnímán jako konsenzuální. Čína
nedostatečně chrání duševní vlastnictví a zneužívá instrumenty vědecké
a akademické spolupráce.
30. Dlouhodobou hrozbu představují také další země, které jsou v opozici vůči
mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech. Některé z nich disponují
či usilují o získání jaderných zbraní. Korejská lidově demokratická republika
zintenzivňuje testy balistických raket a prohlásila se za stát s jadernými
zbraněmi, který si vyhrazuje právo preventivního úderu. Íránská islámská
republika dlouhodobě ohrožuje stabilitu regionu agresivním úsilím
o regionální expanzi svého mocenského vlivu vojenskými prostředky. Irán
systematicky rozvíjí strategické ofenzivní vojenské technologie a jaderné
výzkumné aktivity, jejichž pravděpodobným cílem je vyvinutí jaderné zbraně,
a aktivně podporuje ruskou válečnou agresi proti Ukrajině.
31. Západní Balkán zůstává zdrojem nestability bez ohledu na pokrok v procesech
integrace zemí regionu do NATO a EU. Přestože státy regionu jsou důležitými
13