Zajištění bezpečnostních zájmů Česka vyžaduje vliv státní správy na činnost
strategických podniků realizujících základní funkce ekonomiky. Výkon
vlastnických práv v podnicích se státní účastí musí být efektivní a založený na
odborné znalosti daného sektoru.
96. Všechny hospodářské sektory, jejich efektivita, konkurenceschopnost i en-
vironmentální udržitelnost, jsou závislé na digitalizaci. Prosazování principů
kybernetické bezpečnosti ve všech oblastech využívajících digitální řešení je
nevyhnutné pro bezpečnost, ekonomický rozvoj, sociální soudržnost a stabilitu
Česka.
97. Zásadní pro další rozvoj české ekonomiky je zajištění bezpečného výzkumu
a vývoje a zavádění technologií bezpečným způsobem. Vláda bude aktivně
napomáhat vytvoření inovativního a bezpečného prostředí pro realizaci
výzkumu a vývoje světové úrovně. Tomu musí odpovídat i nastavení
systému cílené podpory financování technologických projektů s potenciálně
strategickými dopady. To zahrne i projekty se zvýšenou mírou rizika včetně
zvýšené citlivosti vůči rizikovým subjektům.
98. Zajištění ekonomické bezpečnosti a technologického rozvoje závisí na
efektivním využívání lidských zdrojů a prostředků a kvalitním vzdělávacím
systému. Česká republika a EU musí usilovat o celosvětově významnou pozici
v technologických oborech. Zároveň se nemohou podílet na technologické
spolupráci s aktéry využívajícími pokročilé technologie k ohrožení našich
bezpečnostních zájmů a k narušování mezinárodního řádu založeného na
spolupráci a dodržování pravidel.
99. Spolupráce soukromého a veřejného sektoru prospívá všem aktérům. Veřejný
sektor může získat cenné zkušenosti a poznatky od sektoru soukromého.
Průběžný cyklus bezpečné komunikace a výměny informací je vzájemně
posilující. Vláda se proto zasadí o usnadnění cílené komunikace mezi veřejnou
správou, akademickým, neziskovým a soukromým sektorem k bezpečnostním
otázkám. Veřejná správa bude aktivně pracovat na sdíleném vnímání hrozeb
s privátním sektorem a současně pomáhat společnostem s adaptací na nové
prostředí. Strategickým cílem je utvářet se soukromým sektorem takové
vztahy a vazby, aby se stát mohl při řešení krizových situací spolehnout na své
partnery ze soukromé sféry a dostatečně využít potenciál a kapacity českých
firem.
100. Současná míra technologického rozvoje a rostoucí míra komplexity témat
trvale zvyšují kvalitativní nároky na zaměstnance státu zodpovědné za
rozhodnutí s dlouhodobými společensko-ekonomickými dopady. Zvyšování
kompetencí zaměstnanců skrze teoretické i praktické vzdělávání, včetně
30
zvyšování povědomí o bezpečnostních hrozbách, jejich formách projevu
a dopadech, bude nutné dále prohlubovat. Je potřebné, aby rozhodnutí, která
mají mít vliv na bezpečné fungování ekonomiky a její rozvoj, byla založena
na důkladné analýze podložené kvalitními datovými vstupy a indikátory.
Je proto nutné vytvořit a rozvíjet kapacity v oblasti multidisciplinárního
výzkumu propojujícího technické, technologické a společensko-vědní
poznatky se zaměřením na ekonomicko-sociální, průmyslový, technologický
a bezpečnostní výzkum.
101. Pro zajištění stabilního energetického prostředí musí stát, při zohlednění
environmentálních aspektů, aktivně využívat všech konkurenceschopných
zdrojů energie přispívajících k energetické nezávislosti Česka. S tím souvisí
adaptace relevantních průmyslových odvětví na jejich využívání. Vláda se zasadí
o realizaci konkrétních kroků k usnadnění výstavby nových energetických
zdrojů, zejména obnovitelných a jaderných. Pro udržitelný a plynulý chod
ekonomiky je zapotřebí zvýšit energetickou účinnost. Vláda bude aktivně
podporovat soukromý sektor při zvyšování účinnosti využití energií. K tomu
přispěje další rozvoj sítě Energetických konzultačních a informačních středisek
a podpora zodpovědného spotřebitelského chování s ohledem na udržitelnost.
102. Odolnost infrastruktury klíčové pro chod státu je zásadním předpokladem
ekonomického rozvoje. Bude dále posilována odolnost elektrizační soustavy
s výhledem na vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie, bezpečné
zapojení komunitní energetiky a budování chytrých sítí. U přenosové
soustavy bude posílena odolnost jejího přeshraničního rozměru. Neméně
důležité je zabezpečení energetického systému jako provázaného celku,
zejména z pohledu kybernetické bezpečnosti včetně redefinování kritické
infrastruktury v oblasti energetiky. Bude aktualizována krizová legislativa tak,
aby reflektovala změněné podmínky.
103. Bude nově definována nezbytná infrastruktura ležící mimo definici kritické
infrastruktury, například pro oblast zdravotnictví, sociálních služeb nebo
školství, s ohledem na její zásobování energiemi a palivy. Dále bude nově
definována zodpovědnost krajů a obcí při přípravě lokálních programů
energetické odolnosti, a to nejen v oblasti zásobování elektrickou energií, ale
i teplem a palivy.
104. Stát věnuje zvýšenou pozornost národní vodohospodářské infrastruktuře.
Komplexní přístup k bezpečnosti vody zahrnuje celý zásobovací řetězec – od
situace v hydrologickém povodí přes odběr, úpravu, akumulaci a rozvod vody
až ke spotřebiteli. Rizika musejí být pravidelně přezkoumávána i v reakci na
hrozby způsobené extrémními hydrometeorologickými jevy souvisejícími
se změnou klimatu a na změny způsobené lidskou činností v ochranných
31