a důsledná obrana lidských práv skrze bilaterální i multilaterální diplomacii patří mezi naše klíčové role v mezinárodních vztazích a přispívají k dobrému jménu Česka jako země, která přijímá svůj díl zodpovědnosti za budoucnost světa. b. Obrana Česka a úkoly ozbrojených sil 80. Systém kolektivní obrany NATO a aktivní zapojení Česka v něm tvoří základní kámen obrany státu. Česko přispívá k rozvoji aliančních kapacit potřebných ke společné obraně. Systematicky buduje schopnosti zapojit své ozbrojené síly jak do aktivit NATO cílených na odstrašení protivníka od útoku, tak do přípravy a vedení operací kolektivní obrany. Vedle toho Česko udržuje a rozvíjí schopnost nasadit své ozbrojené síly do vojenských operací krizového řízení vedených NATO, EU, OSN či ad hoc koalicemi. Jejich účelem může být zvládání důsledků krizí, stabilizace konfliktních oblastí, budování obranných kapacit partnerských zemí, potlačování terorismu a realizace humanitárních akcí. 81. Hlavním úkolem ozbrojených sil České republiky v případě napadení státu nebo při plnění mezinárodních závazků o společné obraně je schopnost vést ve spolupráci se spojenci dlouhotrvající vojenský konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, jak na území Česka, tak mimo něj. K tomu musí být připravený stát a společnost jako celek. 82. Česko rovněž buduje schopnost samostatně nasadit své ozbrojené síly mimo své území za účelem záchranných operací či evakuace svých občanů z krizových oblastí. Kapacity Armády České republiky jsou rovněž výjimečně využívány v případě přírodních pohrom, průmyslových havárií či jiných mimořádných událostí a krizových situací v Česku, pokud tím není oslabena obranyschopnost země. Výstavba obranných schopností 83. Předpokladem pro plnění těchto úkolů je vševojskový charakter Armády České republiky a kombinace robustních sil vybavených těžkou vojenskou technikou s technologicky pokročilými prostředky, včetně efektivního využití nastupujících a přelomových technologií. 84. Účast v systému kolektivní obrany nesnímá z Česka odpovědnost za rozvoj schopností potřebných k zajištění obrany svého území. Česko na národní úrovni činí opatření určená především k zajištění protivzdušné obrany, ochrany kritické infrastruktury a obrany před nepřátelským hybridním 26 působením včetně kybernetických hrozeb, informačně-manipulativních a vlivových operací a pokusů ovlivnit či ochromit rozhodovací procesy. Pro naplňování těchto opatření obrany před nepřátelským hybridním působením a pro včasnou identifikaci strategických hrozeb posiluje Česko zpravodajskou ochranu a obranu. 85. Významným úkolem v oblasti obrany je plnohodnotné a spolehlivé zabezpečení území Česka pro potřeby aliančního kolektivního odstrašení a obrany. S ohledem na zeměpisnou polohu Česka v rámci NATO nabývají na důležitosti otázky spojené s vojenskou mobilitou, podporou přesunů spojeneckých ozbrojených sil a zabezpečení jejich pobytu na území Česka. Jde o úkol přesahující působnost resortu obrany a ozbrojených sil. Podílet se na něm budou i ostatní složky státní a veřejné správy. 86. Česko průběžně modernizuje vojenskou techniku využívanou svými ozbrojenými silami a pořizuje a udržuje dostatečné zásoby munice, náhradních dílů, pohonných hmot a dalšího materiálu potřebné pro vedení dlouhotrvajícího konfliktu vysoké intenzity. 87. Obranný systém Česka disponuje schopností válečného rozvinutí ozbrojených sil a k tomu potřebné mobilizace lidských a věcných zdrojů. Česko buduje všechny prvky, které jsou k tomu potřebné. Česko buduje obranné schopnosti ve všech relevantních operačních prostorech – země, vzduch, kybernetický prostor, vesmír – s důrazem na jejich propojení při zajišťování obrany a vedení vojenských operací. Česko buduje odstrašující prostředky na národní úrovni a přispívá k alianční politice odstrašení, která je založena na kombinaci konvenčních a jaderných schopností. Česko se bude i nadále aktivně účastnit jaderné politiky a jaderného plánování NATO a přispívat k aliančnímu jadernému odstrašení, a to jako nejaderná spojenecká země. Zdrojové zajištění obrany a role průmyslu 88. Obranyschopnost a aktivní účast v systému kolektivní obrany vyžaduje dostatečné finanční zdroje. Česko proto v souladu s národními potřebami, závazky v rámci NATO a solidaritou se spojenci navyšuje své obranné výdaje tak, aby v roce 2024 dosáhly minimálně 2 % HDP a nad touto úrovní byly následně trvale udržovány. Za tímto účelem je minimální úroveň obranných výdajů ve výši 2 % HDP legislativně zakotvena. Je přitom možné, že v dalších letech bude za účelem naplnění obranných potřeb Česka nutné obranné výdaje dále navyšovat. 27